Národní památkový ústav souhlasil s velkou částí navržených úprav na Karlově náměstí, které by zpříjemnily občanům města pobyt v lokalitě a zkvalitnily jeho občanskou vybavenost.

Z předkládané dokumentace projektu revitalizace parku na Karlově náměstí za určitých podmínek souhlasili odborní pracovníci NPÚ s úpravami pro dětská hřiště, kavárnu v severozápadní části parku, s pěší zónou na východní straně parku se třemi kiosky obchodní vybavenosti, s opěrnou zdí na západní hraně parku, s drobnou úpravou a nezbytným doplněním Thomayerova cestního systému (především v okolí nástupu do metra), s potřeným kácením a výsadbou dřevin, s částečnou redukcí keřového patra po obvodu parku, s demolicí asfaltového povrchu hřiště před pomníkem B. Roezla i s návrhem podzemní garáže na východní hraně parku za předpokladu, že návrh bude upraven tak, aby realizace podzemní garáže neohrozila kořenový systém stávající aleje a svými vjezdy a výjezdy nedegradovala estetické hodnoty prostředí.

Návrh jako celek však byli nuceni památkáři označit z hlediska památkové péče za vyloučený, a to především z důvodu stavby podchodu a podzemních obchodních prostor ve střední části náměstí. Touto stavbou by došlo ke zničení pozůstatků kaple Božího Těla, která stála do roku 1789 v centrální poloze náměstí naproti kostelu sv. Ignáce a ústí Ječné ulice. Vložením nového centrálního pobytového prostoru náměstí do parku do jeho kompozičně nejvýznamnější severojižní osy by tak navíc došlo k masivnímu znehodnocení Thomayerovy kompozice.

Kaple Božího Těla postavená v letech 1382-93 na místě dřívější stavby z doby Karla IV. byla nejen významným dokladem vrcholně středověké gotické architektury, ale též místem významně spjatým s historií Prahy i celé České země. V kapli byly každoročně ukazovány nejvzácnější svaté ostatky jako kopí sv. Longina, hřeb z Kristova kříže nebo trny z Kristovy koruny. Poutě poutníků z celé Evropy u příležitosti tohoto ukazování zařadily Prahu mezi hlavní poutní místa křesťanské Evropy. Zde byla při příležitosti poutí vyhlašována nejdůležitější státnická rozhodnutí. Tak v roce 1420 zde byl vyhlášen program odboje proti Zikmundovi, v roce 1437 Zikmundem vyhlášena kompaktáta, jejichž text na kamenných deskách byl vsazen do zdi kaple. Ta se rovněž stala místem pohřbů významných univerzitních profesorů a rektorů, z nichž poslední zde byl pochován r. 1622 M. Jan Kampanus Vodňanský.) Je proto nutné k tomuto i pietnímu místu přistupovat co možná nejuvážlivěji a nejodpovědněji. Prostor byl proto také zařazen do seznamu zvláště významných pražských archeologických lokalit a měl by být zachován budoucím generacím v intaktním stavu, přičemž jeho podkopání by změnilo výrazně už jeho reliéf.

Odborní pracovníci doporučili zvážit návrat k již vypracované a památkovými orgány odsouhlasené projektové dokumentaci Rehabilitace parku Karlovo náměstí – studie (Ing. arch. M. Dandová, listopad 1995).

Poznámky k památkové hodnotě a historii parku:

Park na Karlově náměstí je jedinečným dokladem dobových idejí a estetiky. Byl založen podle plánu významného zahradního architekta Františka Thomayera, který ve své funkci městského zahradníka v královském hlavním městě Praze řídil i zakládání parku. František Thomayer pracoval u významných zahradních architektů v Rakousku a Francii a po návratu z ciziny roku 1884 vtělil novou (módní) zahradní estetiku do návrhu parku na Karlově náměstí.

Park na Karlově náměstí je zapsanou nemovitou kulturní památkou (r.č. 49595), a je proto chráněn ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stavbu nacházející se na území Pražské památkové rezervace (PPR), vztahují se na stavební úpravy této stavby rovněž ustanovení nařízení vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, ze dne 21.7.1971.

Předmětem památkové ochrany kulturních památek je objekt jako celek, u památky zahradního umění (historického parku, zahrady) zejména její architektonická kompozice: půdorys a různé profily jejího terénu, rostlinná hmota – dřeviny, jejich objem, barevnost, druh, jejich rozmístění a vzájemné poměry, stavební či dekorativní prvky a tekoucí či stojaté vody. V zájmu památkové péče je zachování Thomayerovy kompozice parku v co nejširším měřítku.
zdroj: Národní památkový ústav ČR