K nejpočetnější skupině podle státní příslušnosti s počtem nelegálně a neohlášeně zaměstnávaných osob se řadí občané Slovenska (1 418 osob), v jejichž případě zaměstnavatel nesplnil informační povinnost, a občané Ukrajiny (1 292 osob). Tyto výsledky představují neměnnou skutečnost v porovnání s údaji z předcházejících let, je však třeba na ně nahlížet také v souvislosti s nejvyšším početním zastoupením občanů z obou uvedených států mezi legálně zaměstnanými zahraničními pracovníky na trhu práce v ČR.
Na dalších místech se v první desítce objevují státní příslušníci Polska, Vietnamu, Moldavska, Bulharska, Rumunska, Číny, Mongolska, Ruska a Německa.
Pokuty za téměř 22 milionů korun
V roce 2007 pracovalo nelegálně nejvíce zahraničních pracovníků ve zpracovatelském průmyslu (479 osob, z toho 225 žen), ve stavebnictví (399 osob, z toho 67 žen) a v činnostech zahrnující služby převážně pro podniky (381 osob, z toho 135 žen).
Ve sledovaném období v roce 2007 uložily úřady práce za porušení předpisů na úseku zaměstnanosti zahraničních pracovníků celkem 785 pokut v celkové výši 21 896 900 Kč. Z toho bylo uloženo celkem 136 pokut zaměstnancům ve výši 330 700 Kč a 649 pokut zaměstnavatelům ve výši 21 566 200 Kč.
Při kontrole právnických osob, ve kterých působí cizinci, bylo v roce 2007 během kontrol zjištěno 189 osob, u nichž bylo prokázáno nedodržení § 89 zákona o zaměstnanosti, přičemž v roce 2006 se jednalo o 310 osob. Došlo tedy ke snížení o 121 osob.
Pro porovnání je třeba dodat, že ke dni 31. prosince 2007 působilo na českém trhu práce celkem 240 242 pracovníků ze zahraničí (z toho 78 836 žen) jako zaměstnanci nebo účastníci v právnických osobách, kteří obdrželi povolení k zaměstnání. Celkový počet zahraničních pracovníků ke stejnému datu roku 2006 byl 185 075 osob (z toho 58 466 žen), rok 2007 tedy vykazuje navýšení počtu o 55 167 osob. Z celku evidovaných zahraničních pracovníků bylo 3 860 (tj. 1,6 %) osob účastných v obchodních společnostech a 25 138 (tj. 10,5 %) osob v družstvech.
Výsledky kontroly dodržování pracovněprávních předpisů, které provádějí inspektoráty práce, nepotvrdily domněnku, že dochází v České republice k výraznému porušování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů legálně zaměstnávajících cizince. Zaměstnavatelé porušovali pracovněprávní předpisy bez ohledu na to, zda se jednalo o občana České republiky, nebo cizince. Při zaměstnávání cizinců přetrvává zejména problém jazykové bariéry, která způsobuje neznalost našich zákonů a fakticky znemožňuje domáhání se práv a nároků z pracovněprávních vztahů.
Asistenční systém – prevence nelegální práce
Boj proti nelegálnímu zaměstnávání cizinců má vedle kontrolně-represivní složky i složku preventivní, jejíž důležitost nadále vzrůstá. Prevence nelegálního zaměstnávání úzce souvisí s dostatkem veřejně přístupných věrohodných informací, a to jak pro občany tzv. třetích zemí, tak pro jejich zaměstnavatele. V roce 2007 MPSV ČR rozvíjelo nástroje i v této oblasti (aktualizace informací na Integrovaném portále MPSV ČR, vydávání letáků aj.).
Proti tzv. „klientskému systému“ se rozhodlo MPSV ČR ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR zřídit preventivní nástroj založený na principu přímé asistence jeho potenciálním obětem. MPSV ČR usilovalo o získání finančních prostředků na tento nástroj jako partner v projektu, který by byl hrazen z programu Evropské unie „Aeneas“, tato snaha však nebyla úspěšná.
Ministerstvo vnitra ČR zahájilo začátkem roku 2007 projekt zahraniční rozvojové spolupráce s názvem Prevence zneužívání pracovních sil na evropském trhu práce se zaměřením na Českou republiku. Následně v srpnu 2007 dokončilo MPSV ČR zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Realizace aktivit působících preventivně proti nelegální pracovní migraci do ČR z Ukrajiny“. Realizátorem pro projekt i zakázku byla vybrána Charita Česká republika.
Propojením aktivit projektu a zakázky vznikl systém představovaný pro veřejnost jako pilotní Asistenční systém zaměstnávání občanů Ukrajiny v ČR realizovaný za podpory MPSV ČR a MV ČR. Asistenční systém zahrnoval síť poradenských a asistenčních center na Ukrajině (Charkov, Lvov, Užhorod) a v ČR (Praha, Brno, Litoměřice, Hradec Králové, Plzeň), která realizovala:
1. sjednání kontaktu mezi zaměstnavateli a uchazeči,
2. přímé zprostředkování práce (pouze v ČR),
3. sociálně-právní poradenství,
4. asistenci – zejména při vyplňování a podávání žádostí o povolení a při jednání na úřadech,
5. informační a propagační činnosti,
6. monitoring a analýzu situace v ČR i na Ukrajině.
Cílem Asistenčního systému nebyla řízená masová pracovní migrace, zásadní bylo ukázat migrantům i zaměstnavatelům, že lze využít i jiných cest než jen přes klienty. Snahou bylo i posílit důvěru migrantů ve státní instituce hostitelského státu a ve vymahatelnost práva vlastními silami. Systém byl založen na preventivním působení přímo při počáteční fázi rozhodování potenciálního nelegálního pracovního migranta i zaměstnavatele, šíření osvěty prostřednictvím informací o výhodách legálního postupu při vstupu na český trh práce a o rizicích postupu nelegálního. V případě rozhodnutí migranta pro legální formu pak nabízel poskytnutí určitého komplexního asistenčního servisu.&
zdroj: Min. práce a soc. věcí ČR
| < Dozadu | Dopredu > |
|---|
